Smetiště

mitochondrie

Jsou to dvojité membránové struktury. Nachází se v buňce rostlinné i živočišné.

Počet různý 50 – 60 000.

Funkce: oxidací glukózy dochází k uvolňování energie a tvorbě ATP(adenozintrifosfát) – látka, v níž se uskladňuje uvolněná energie.

C₆H₁₂O₆ + O₂ + ADP

CO₂ + H₂O + ATP

V mitochondriích dochází k tzv. buněčnému dýchání = opak fotosyntézy:

C₆H₁₂O₆ + 6O₂                                           6CO₂ + 6H₂O + En

·   plastidy

Nachází se pouze v rostlinných buňkách.

Podle výskytu barviv se dělí na:  

a) chloroplasty – obsahují chlorofyl A a ostatní asimilační barviva

b) chromoplasty – karoteny, xantofyly

c) leukoplasty – bez barviv, obsahují zásobní látky (škrob)

Děj probíhající v chloroplastu se nazývá fotosyntéza:

6 CO₂ + 6H₂O                 ^světlo                     C₆H₁₂O₆ + 6O₂

Chromoplasty – způsobují zbarvení plodů, např. mrkev, rajče, šípek, jablko

Leukoplasty – vyskytují se v buňkách, které nejsou osvětlené, ale i v buňkách některých plodů, např. bobule pámelníku. Ukládá se do nich škrob nebo olej.

Jednotlivé typy plastidů mohou v sebe navzájem přecházet.

Mitochondrie a plastidy označujeme jako semiautonomní organely. Mají vlastní DNA a rozmnožují se i mimo dělení jaderného. Mají i vlastní ribozomy a syntetizují si vlastní bílkoviny. Velikostně odpovídají prokaryotickým buňkám.

Teorie endosymbiózy – vývojová teorie: chloroplasty vznikly ze sinic, mitochondriez bakterií.

·   endoplazmatické retikulum

Soustava kanálků a cisteren hustě prostupující základní cytoplazmu. Stěna je tvořena membránou.

Funkce: - transportní

               - syntetická: tvorba bílkovin, glykogenu, lipidů…

Rozlišujeme: - hladké ER – bez ribozomů

                        - drsné (granulární) ER – s ribozomy

Ribozom

Nejedná se o membránovou strukturu. Skládá se z velké a malé podjednotky.

Funkce: syntéza bílkovin

Stavba: z RNA a bílkovin.

Podjednotky ribozomu se vytváří v jadérku a spojují se v cytoplasmě. Ribozomy se nachází na ER nebo volně v cytoplasmě, kde mohou tvořit řetízkové struktury –polyribozomy.

·   Golgiho komplex

Soustava zploštělých cisteren a vaků obklopená malými váčky. Jeden útvar tvořený zpravidla ze šesti cisteren se nazývá diktiozom.

Golgiho komplex je tvořen větším počtem diktiozomů v buňce.

Funkce: upravují a třídí se zde látky vzniklé v endoplazmatickém retukulu (tuky, bílkoviny, hormony, enzymy…). Upravené látky jsou uzavřeny do váčku, který látku přenáší na místo spotřeby. Membrána váčku splyne s membránou jiné struktury a tím se váček vyprázdní (např. vylučování enzymů trávících žláz, hormonů …)

lysozomy

Nachází se jen v buňce živočišné. Jsou to váčky ohraničené membránou. Probíhá v nich trávení = rozklad látek pomocí hydrolytických enzymů. Rozkládají se cizí částice, např. bakterie, vlastní opotřebované organely atd. Rozložené produkty jdou do cytoplazmy. Nejvíce lysozomů obsahují bílé krvinky.

·   vakuoly

Dutinky v cytoplazmě ohraničené biomembránou – tonoplastem. Nachází se jen v buňkách rostlinných.

Mladá rostlinná buňka má vakuol mnoho, menších, postupně se plní buněčnou šťávou a jejich obsahy splývají v jednu velkou centrální vakuolu.

Buněčná šťáva – vodný roztok různých organických a anorganických látek (cukry, bílkoviny, meziprodukty metabolismu, alkaloidy, třísloviny, barviva…). Někdy je koncentrace těchto látek vysoká a tvoří se krystaly, např. produktem metabolismu je kyselina šťavelová, pro rostlinu jedovatá, proto je neutralizována ionty Ca²⁺ na šťavelan vápenatý – neškodný; tvoří ve vakuolách krystaly, nejčastěji jehlicovité rafidy.

Ve vakuolách jsou přítomna barviva:

-    barviva rozpustná ve vodě – hydrochromy, např. anthokyany

-    barviva rozpustná v tucích – lipochromy – obsaženy v plastidech: chlorofyly, karoteny, xantofyly

Anthokyany mění barvu podle pH buněčné šťávy. Při neutrálním pH jsou fialové. V kyselém prostředí zčervenají, v zásaditém zmodrají. Zbarvují např. květy (pomněnka, mák, růže), plody (černý rybíz, bobule ptačího zobu), listy (červené zelí).

2. 3. 6. Fibrilární struktury

·   Centrozom – pouze v živočišné buňce. Slouží k tvorbě dělícího vřeténka.

·   Bičíky a řasinky – vyskytují se pouze u některých buněk.

Základem těchto struktur jsou mikrotubuly.

Eukaryotický bičík (řasinka) se skládá z:

-    9 dvojic tubulu po obvodu

-    2 mikrotubuly ve středu

2. 3. 7. Buněčné inkluze

Jsou to neživé součásti buňky. Tvoří je zásobní nebo odpadní látky (kapénky, zrna, krystaly).

Výskyt:  - v cytoplazmě

- ve vakuolách

Např. glykogen, lipidy, pigmenty, minerální soli…

2. 4. Buňka a prostředí

Buňka = otevřený živý systém. Do buňky neustále přichází a z buňky vystupují látky, energie, informace à v buňce se udržuje dynamická rovnováha – stálost vnitřního prostředí = homeostáza. Neustále probíhá vstup látek do buňky, pohyb v buňce a výdej látek z buňky.

2. 4. 1. Vstup látek do buňky

O vstupu a výstupu látek rozhoduje semipermeabilní cytoplazmatická membrána. Máselekční schopnost – propouští jen určité látky. Permeabilní buněčná stěna dovoluje projít většině látek.

·   difuze

·   aktivní transport

Transport pomocí bílkovinných přenašečů. K tomuto ději je zapotřebí energie.

Bílkovinné přenašeče jsou látky vysoce specifické. Rozhodují o tom, které látky mohou do buňky vstoupit.

·   pinocytóza

Biomembrána vchlipuje a tvoří váček, který se oddělí, dostává se do buňky a rozpustí se. Pinocytózou pronikají do buňky kapénky látek. Děj je náročný na energii (buňka musí neustále obnovovat biomembránu).

·   fagocytóza

Částice je obklopena cytoplazmatickými výběžky a vtažena dovnitř buňky.

Schopnost fagocytózy mají bílé krvinky.

U měňavek tvorba potravních vakuol.

·   osmóza

Osmotický tlak = tlak vody na buňku zvenčí v hypotonickém prostředí. Čím větší je koncentrace osmoticky aktivních látek v buňce, tím větší je osmotický tlak (bílkoviny, glukóza, ionty, soli…).

Turgor  = působí opačně než osmotický tlak. Závisí na množství vody v buňce. Čím více je vody v buňce, tím větší je turgor – tlak vody – zevnitř na buněčnou stěnu.

Fyziologický roztok – izotonický roztok, můžeme v něm uchovávat buňky živé. (např. 0,96% roztok NaCl).

2. 4. 2. Výdej látek z buňky

Odehrává se podobnými mechanismy jako příjem látek. Při výdeji látek se účastní i Golgiho komplex.