Smetiště

Fylogeneze nervové soustavy

Funkcí nervové soustavy je zajištění součinnosti jednotlivých částí organismu.

Polypy žahavců: mají nejjednodušší difuzní NS. Je tvořena vzájemně propojenými nervovými buňkami nepravidelně rozptýlenými po těle. Podněty jsou všesměrné.

Vývojovou tendencí je centralizace = seskupování nervových buněk do provazců (ploštěnci, hlísti) nebo ganglií (měkkýši) a cefalizace = posouvání nejnadřazenějších center mozku do vývojově nejmladších částí.

Ploštěnci: provazcovitá NS, největší nahromadění ner. uzlin je v hlavě.

Kroužkovci: mají 2 podélné nervové pruhy na břišní straně těla tvořené v každém článku párem vzájemně propojených ganglií = žebříčkovitá NS

Členovci: dochází ke splývání ganglií a koncentraci v hlavové části = žebříčková koncentrovaná NS.

Medúzy, ostnokožci: kruhovitá (radiální) NS.

Obratlovci: trubicovitá NS. Vzniká z ektodermu. Je tvořena částí centrální a periferní.

Mozek - tvořen z pěti částí- prodloužená mícha, mozeček, střední mozek, mezimozek a koncový mozek.u nižších obratlovců všechny oddíly v jedné přímce. U plazů se mozek v oblasti prodloužené míchy ohýbá a koncový mozek ostatní oddíly překrývá.Šedá kůra mozková zvětšuje plochu.

Fylogeneze smyslových orgánů

ZRAK

Bezobratlí

-Bičíkovci: světločivá skvrna (stigma)

-Ploštěnci: miskovité oko

-Kroužkovci: vnímání světla probíhá na nejnižší úrovni (světlo-tma) pomocí tzv. faosomů (buňky rozptýlené v pokožce)

-Měkkýši: pohárkovité oči

-Hlavonožci: komorové oči

-Členovci: složené oči uzpůsobené směru dopadu světla

 Oči jsou složené z jednotlivých omatidií.Mají i oči jednoduché, které rozeznávají intenzitu světla.

Obratlovci – oči komorové

Nižší obratlovci zaostřují posunem čočky k sítnici, vyšší akomodují (změna tvaru čočky).

Barevné vidění bylo prokázáno na úrovni kostnatých ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců.

Oko má smíšený původ:

rohovka, čočka: ektodermální původ

sítnice: vychlípenina mezimozku

ostatní: mezodermální původ

Obojživelníci, plazi, ptáci: mají na oku tzv. mžurku, která směřuje od vnitřního k vnějšímu koutku oka a chrání rohovku při pohybu ve vodě.

SLUCH A ROVNOVÁHA

U bezobratlých slouží k vnímání polohy statocysty. Kobylky mají vyvinuto speciální sluchové ústrojí, tzv. tympanální ústrojí v holeních předních noh.

Vnitřní ucho

Je tvořeno blanitým labyrintem a 3 polokruhovitými chodbami. Vyvinulo se patrně z proudového orgánu. Původnější je polohová funkce, sluchová funkce je odvozená.           

Střední ucho

Je propojeno s přední částí hrtanu tzv. Eustachovou trubicí. Vyvinulo se s přechodem na souš.

Obojživelníci, plazi, ptáci: 1 sluchová kůstka

Savci: 3 sluchové kůstky                                                   

Vnější ucho

Ptáci, savci

ČICH

Molekuly látek vnímaných čichem jsou u vodních živočichů přenášeny vodou, u suchozemských vzduchem.

Šupinatí plazi, někteří savci: mají tzv. Jacobsonův orgán, který vnímá pachy z dutiny ústní. Je tvořen slepými kapsami s čichovou sliznicí, které se otvírají do nosní nebo ústní dutiny.

PROUDOVÝ ORGÁN (postranní čára)

Umožňuje orientaci v kalné vodě a za tmy.

Vodní obratlovci, larvy obojživelníků

Fylogeneze trávení

Nejstarším typem trávení je trávení vnitrobuněčné (intercelulární). Uskutečňuje se na principu fagocytózy. Vyskytuje se u prvoků, hub a společně s extracelulárním trávením u láčkovců, ploštěnek a většiny měkkýšů.

Trávení mimobuněčné (extracelulární) probíhá tak, že se enzymy vylučují z buněk do obsahu trávící soustavy. Podle uspořádání trávící soustavy rozlišujeme trávící dutinu a trávící trubici.

Trávící dutina má jediný otvor, který slouží zároveň jako otvor přijímací i vylučovací. Její funkce je cyklická, protože přijetí další potravy je možné až po dokončení trávení předcházející potravy. Vyskytuje se u láčkovců a ploštěnců, tzn. živočichů bez oběhové soustavy. Funkci oběhové soustavy při rozvádění živin zajišťuje trávící dutina, jejíž výběžky zasahují do všech částí těla. Proto se často hovoří o soustavě gastrovaskulární.

Trávící trubice má dva otvory: ústa a řiť. Příjem další dávky potravy není omezován přítomností nestrávených zbytků. Vyskytuje se u kroužkovců, měkkýšů, členovců a obratlovců. Hlavní tendencí vývoje je zvětšování povrchu, na němž dochází ke vstřebávání a k sekreci trávících enzymů. Část buněk vytvářející trávící enzymy se přesunuje ze stěn trávící trubice do mnohobuněčných žláz, které jsou s ní spojeny pouze vývodem.

Slinné žlázy nemusí nutně vždy obsahovat enzymy.

Hepatopankreas měkkýšů: probíhá zde vstřebávání a ukládání zásobních látek.

Játra: u obratlovců produkují žluč.

Slinivka břišní: produkce trávících enzymů.

Funkční diferenciace trávící trubice závisí na způsobu života a výživy.

U býložravců je střevo z důvodu obtížnějšího trávení rostlinné potravy delší než u masožravců.

Zvláštní formou trávení je trávení mimotělní (pavoukovci).

ODDÍLY TRÁV. TRUB.

dutina ústní - hltan

jícen

vole

žaludek

střevo

konečník

Fylogeneze dýchání

Aerobní organismy potřebují pro průběh metabolismu kyslík. Okysličováním potravy získávají energii.  Vodní živočichové získávají kyslík z vody, suchozemští ze vzduchu.

Prvoci, houby, láčkovci: výměna plynů probíhá celým povrchem těla, difúzí.

Živočichové s vyšším metabolismem: dýchací orgány.

Vzdušnice - jsou to vychlípeniny pokožky, navenek ústí stigmaty. Jsou vyztuženy spirálně vinutým chitinózním vláknem. Prostupují celým tělem, větví se až na tracheoly vyplněné tekutinou. Kyslík je ke tkáním přiváděn bez účasti krve.

Vzdušnicovci, někteří pavoukovci, většina pavoukovců dýchá plicními vaky uspořádanými jako listy v knize.

Žábry - vyskytují se u vodních živočichů. Jsou vždy vychlípené, ektodermálního původu a mají různý tvar.

Mnohoštětinatci, pulci obojživelníků: vnější žábry

Korýši, měkkýši, ryby: vnitřní žábry, u ryb kryty skřelemi.

Plíce - plíce jsou vždy vychlípené a duté. S prostředím jsou spojeny malým otvorem a různě dlouhou trubicí. Plíce obratlovců vznikají vychlípením jícnu. Postupně se zvětšuje jejich vnitřní povrch a členitost. Dýchání uskutečňují dýchací svaly mezižeberní svaly a bránice

Násadcoploutvé ryby: plicní vaky.

Pavouci, štíři: plicní vaky na zadečku.

Obojživelníci: vakovité plíce, nepatrně zřasená plicní stěna, polykají vzduch, nemají ještě vyvinut hrudní koš a dýchací svaly. Důležitou roli má stále kožní dýchání.

Plazi: v plicích záhyby a přepážky.

Ptáci: zvláštní způsob dýchání -v klidu a za letu, mají objemné vzdušné vaky.

Savci: nejdokonalejší plíce, bohatě prokrvená houbovitá plicní tkáň tvořená miliony plicních sklípků.

Ostatní způsoby dýchání

Ostnokožci: ambulakrální soustava; má také funkci pohybovou, cévní a vylučovací. Proudí jí mořská voda.

Sumky, Kroužkovci: dýchání celým povrchem těla.

Plynový měchýř kostnatých ryb-funkce hydrostatická.Vznik z hřbetní strany hltanu, je nepárový, umístěný nad trávící trubicí.

Fylogeneze oběhové soustavy

Vývojově nižší živočichové žádnou oběhovou soustavu nemají. Až u živočichů s druhotnou tělní dutinou se vytváří zvláštní oběhová soustava, zajišťující oběh tělních tekutin.

Funkce: rozvádění kyslíku a živin k jednotlivým buňkám.

Bezobratlí

U bezobratlých se vytváří 2 odlišné typy oběhových soustav:

Otevřená cévní soustava

Jedná se o neuzavřený systém cév. Vyskytuje se u měkkýšů a členovců. Tělní tekutinou je hemolymfa volně se rozlévající do mezibuněčných prostor. Do pohybu je uváděna buď hřbetní cévou s řadou nasávacích otvorů (členovci) nebo srdcem s 1 komorou a předsíněmi (plži: 1, mlži: 2, hlavonožci: 4). Oběh je pomalý.

Hmyz a pavouci mají oběhovou soustavu značně redukovanou, protože jejich tělní tekutina nepřenáší kyslík.

Ostnokožci mají tzv. ambulakrální soustavu. Je to soustava vnitřních cév, v nichž dochází k mísení hemolymfy s mořskou vodou. Nemají srdce.

Uzavřená cévní soustava

Rozvádí pouze krev. Vyskytuje se u kroužkovců a pásnic. Míza oplachuje tělní tkáně volně, s krví se nemísí. Centrem této cévní soustavy je hřbetní céva.

Obratlovci - obratlovci mají pouze uzavřenou cévní soustavu. Krev koluje systémem cév, do pohybu je uváděna stahy srdce. Výměna látek a plynů mezi krví a tkáněmi probíhá prostřednictvím vlásečnic.

Cévy:       - žíly: přívodní cévy, tenčí stěny, kapsovité chlopně

                - tepny: silnější, pružné stěny

Vodní obratlovci

Mají žilné (venózní) srdce složené z 1 předsíně a 1 komory. Prochází jím pouze odkysličená krev z těla, kterou srdce čerpá do žáber. Mají pouze jeden krevní oběh: srdce à žábry à tělo à srdce.

Suchozemští obratlovci

U suchozemských obratlovců se vyvinul velký tělní oběh: srdce à tělo à srdce, a malý plicní oběh: srdce à plíce à srdce.

Obojživelníci – 2 P + 1K

Plazi – 2P + 1K s neúplnou přepážkou, pravý a levý kořen aorty

Ptáci – 2P + 2K, pravý kořen aorty

Savci – 2P + 2K, levý kořen aorty

Fylogeneze vylučovací soustavy

Bezobratlí mají 3 typy vylučovacích soustav:

Protonefridiální: tvořená plaménkovitými buňkami a vývodnými kanálky. Ploštěnci, Hlísti.

Metanefridiální: tvořená obrvenými nálevkami a vývodnými kanálky. Kroužkovci.

Malpighické trubice: mají tvar trubicovité žlázy. Vzdušnicovci, Klepítkatci.

Některé druhy mohou v těle škodlivé látky ukládat.

Obratlovci odstraňují zplodiny dýchacími orgány, tělním povrchem a největší podíl mají ledviny. Jejich zákl.stav.jednotkou je nefron.

Rozlišujeme 5 typů ledvin:

-holonefros- výrazně dělené,l arvy mihulí a červorů

-pronefros – částečně segmentované – kruhoústí, kostnaté ryby a larvy obojživelníků

-opistonefros- nesegmentované- dospělí, nižší obratlovci

-mesonefros- u embryí vyšších obratlovců, v dospělosti u samic zaniká a u samců se mění ve vývodné cesty varlete.

- metanefros- tzv.pravá ledvina- Je hutná. Glomeruly jsou s Bowmanovými váčky v těsném dotyku. U suchozemských obratlovců.         

Fylogeneze tělního pokryvu

Bezobratlí

Tělo bezobratlých je kryto jednovrstevnou pokožkou, která většinou vylučuje pevnou kutikulu.

Žahavci: obsahuje žahavé buňky

Měkkýši: obsahuje slizové žlázy, v plášťové části produkuje pevné schránky

Členovci: kutikula prostoupena chitinem, který plní funkci exoskeletu

Obratlovci

Kůže obratlovců je tvořena vícevrstevnou pokožkou, škárou a podkožním vazivem. Většinou obsahuje kožní pigmenty.

Vývojem se vytváří řada adaptací proti vnějším vlivům:

Škára a pokožka: plakoidní šupiny paryb, rohovité šupiny plazů, peří ptáků

Škára: kostěné šupiny ryb

Pokožka: srst savců.

Další útvary kožního původu: drápy, kopyta, nehty, chlupy, rohy, šupiny, krunýře, žlázy apod.

Svrchní části pokožky jsou odumřelé, necitlivé, odlučují se a periodicky se obnovují (svlékání, pelichání, línání). Svlékání je podmínkou růstu bezobratlých, je řízeno hormonem ekdysonem.