5. Evoluce nižších rostlin, houby

5. 0. Prochlorofyty

Vývojovou spojitost eukaryotických nižších rostlin s organismy na prokaryotické úrovni dokazuje existence prochlorofyt =  prokaryotické autotrofní organismy, které jsou součástí nanoplanktonu oceánů a moří. Stavbou buněk se podobají sinicím. V tylakoidech však obsahují chlorofyl A, chlorofyl B a karotenoidy. Nález chlorofylu B u prokaryotického organismu potvrzuje vývojovou spojitost tohoto oddělení s eukaryotickými nižšími organismy.

5. 1. Nižší rostliny

Tělo nižších rostlin tvoří jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka (thallus). Není diferenciovaná na rostlinné orgány, nemá ani vodivá pletiva (svazky cévní).

Nižší rostliny jsou převážně autotrofní řasy, jejichž plastidy obsahují vždy chlorofyl A, jiný typ chlorofylů a ostatní barviva, která často zelenou chlorofylu překrývají.

·   Řasy členíme podle barviv na 3 vývojové linie:

1.červenou – oddělení rhodophyta

2.hnědou – oddělení chromophyta

3.zelenou – oddělení euglenophyta (krásnoočka) a chlorophyta

·   Vývojové typy stélky

1.monadoidní stélka – jednobuněčná, jednojaderná, má bičík a světločivou skvrnu (stigma), je pohyblivá

2.kokální stélka – jednobuněčná, jednojaderná, nemá bičík à nepohyblivá. Na povrchu má pevnou buněčnou stěnu. Např.: zelenivka, rozsivka.

3.trichální stélka – mnohobuněčná, tvořená z jednojaderných buněk s buněčnou stěnou

4.sifonokladální stélka – mnohobuněčná, tvořená z mnohojaderných buněk

5.pletivná stélka – mnohobuněčná, nejvíce členěná. Připomíná rostlinné orgány (kořeny, listy, stonky). Jsou to ale pouze orgány analogické. K podkladu přirůstá pomocí rhizoidů. Např. průduchy, kaluchy

·   Pohlavní rozmnožování u řas

1. Izogamie – samčí i samičí gameta jsou stejně velké a stejně pohyblivé

2. Anizogamie – obě gamety jsou pohyblivé, samičí je větší

3. Oogamie – samičí gameta je nepohyblivá oosféra (vaječná buňka), samčí gameta se nazývá spermatozoid a je pohyblivý. Splynutím samčí pohlavní buňky s oosférou je oogamie.

·   Řasy se rozmnožují i nepohlavně: pomocí různých druhů výtrusů nebo vegetativně – rozpadem stélky. Časté je střídání generací = rodozměna (metageneze), při níž se střídá pohlavní a nepohlavní rozmnožování.

5. 1. 1. Červené řasy (Ruduchy, Rhodophyta)

Nejstarobylejší větev řas, končí slepě. Mají většinou vláknitou nebo pletivnou stélku.

·   Barviva: chlorofyl A, chlorofyl D, ß-karoten, modrý fykocyanin, červený fykoeritrin.

Stélka může být modrozelená, olivově zelená až červená.

·   Rozmnožování

-     jednobuněčné: dělením

-     mnohobuněčné: fragmentací = rozpad stélky, nepohlavně pomocí nepohyblivých výtrusů, pohlavně – oogamií.

·   Výskyt

Teplá moře, hlavně v pobřežních zónách v hloubce kolem 200m. Většinou přisedlé na skalách, hlavně mořské, méně sladkovodní.

·   Zástupci

Potěrka (Žabí sémě) – přeslenitě větvená, vyskytuje se v horských tocích.

Puchratka kadeřavá – vyrábí se z ní karagen (surovina na výrobu zmrzliny a cukrovinek).

Porphyra – slouží k přípravě pokrmů.

Gelidium (Rosolenka) – získává se z ní agar na přípravu živných půd pro organismy. Používá se i v potravinářství jako želatina, dále např. při výrobě papíru atd.

5. 1. 2. Hnědé řasy (Chromophyta)

Celkem asi 8 000 druhů.

·   Barviva: chlorofyl A, chlorofyl C, fukoxantin

5. 1. 2. 1. Třída Rozsivky

Jednobuněčné řasy s kokální stélkou. Žijí jednotlivě nebo v koloniích, mají křemité schránky miskovitého tvaru jako dno a víčko krabičky. Na povrchu mají ornamentální strukturu.

·   Rozmnožování

Dělením. Misky se oddálí, rozdělí se protoplast, dojde k mitóze a buňky si vždy doplní menší misku à dochází ke zmenšování. Původní velikost schránky se obnoví pohlavním rozmnožováním. Ze zmenšených rozsivek se tvoří gamety.

·   Výskyt

Ve slané a sladké vodě, v půdě. Jsou indikátory čistých vod. Fosilní rozsivky vytvořily tzv. křemelinu, která se používá pro výrobu skla, filtrů, izolačních hmot atd.

·   Zástupci

Bokovka

Člunkovka

Rozsivka

5. 1. 2. 2. Třída Chaluhy

Stélka je mnohobuněčná, trichální (jednojaderné buňky) až pletivná. Makroskopické, až 70m dlouhé a 100kg těžké, pletivné stélky jsou rozlišeny na:

-    rhizoidy: příchytné útvary

-    kauloid: osní část

-    fyloidy: asimilační plochy

Připomínají kořen, stonek a listy vyšších rostlin, ale mají jinou stavbu i původ. Obsahují jód.

·   Rozmnožování

-    vegetativně: fragmentálně

-    nepohlavně: zoosporami

-    pohlavně: izogamie, anizogamie, oogamie nebo rodozměna

·   Výskyt

Pobřežní zóna chladných moří.

·   Zástupci

Chaluha bublinatá

Bobulák – vyskytuje se v arktických oblastech, stélky jsou vybaveny plovacími měchýři à vznáší se ve vodě.

Hroznovice (Sargassum) – výskyt v Sargasovém moři.

·   Význam

Hnojiva, palivo, surovina pro výrobu jódu, krmivo, potravina.

5. 1. 3. Krásnoočka (Euglenophyta)

Celkem as 800 druhů. Mají monadoidní stélku (jednobuněčná, pohyblivá – má bičík).

·   Barviva: chlorofyl A, chlorofyl B, xantofyly, karoteny

·   Výživa

-    autotrofní: na světle

-    heterotrofní: žije-li krásnoočko ve tmě, nezahyne, ale začne se živit organickými částicemi ze svého okolí. Tento způsob výživy se nazývá mixotrofie. Krásnoočka jsou na přechodu mezi rostlinnou a živočišnou říší.

·   Rozmnožování

Podélným dělením (nepohlavní způsob rozmnožování).

·   Výskyt

Ve silně znečištěných vodách.

5. 1. 4. Zelené řasy (Chlorophyta)

Celkem asi 7 000 druhů. Jsou sladkovodní, méně pak mořské a půdní. Daly vzniknout vyšším rostlinám.

-    mají stejnou kombinaci barviv: chlorofyl A, chlorofyl B, xantofyly, karoteny

-    mají stejnou zásobní látku: škrob

-    mají buněčnou stěnu z celulózy

5. 1. 4. 1. Třída Zelenivky

Typ stélky různý – jednobuněčná, mnohobuněčná, pletivná. Rozmnožování různé.

Pláštěnka (Chlamydomasnas) 

·   Výskyt

V nádržích, kalužích. Způsobuje zákal stojatých vod.

Zrněnka (Pleu

rococus vulgaris)

·   Výskyt

Vzdušná řasa. Tvoří zelené povlaky na kůře stromů. Vytváří jednoduché kolonie, ale její buňky mohou existovat i samostatně. Má kokální typ stélky.

Řetízovka (Scandesmus)

·   Výskyt

V planktonu rybničních vod. Je to uspořádanější kolonie složená ze spojených buněk, které nemohou samostatně existovat.

Váleč koulivý (Volvox globator)

Velikost asi jako špendlíková hlavička. Je to složitě organizovaná kolonie, ve které jsou již buňky diferenciované = cenobium. Buňky, které váleč tvoří, jsou dvoubičíkaté, podobné pláštěnce, nemohou existovat samostatně.

Zelenivka (Chlorella)

Kokální typ stélky. Je to sladkovodní řasa. Obsahuje vitamíny B, C, K, které se využívají v potravinářství a jako léčebný podpůrný prostředek.

5. 1. 4. 2. Třída Kadeřnatkovité

Kadeřnatka (Ulothrix)

Sladkovodní řasa. Má nevětvenou trichální vláknitou stélku. Celý životní cyklus probíhá v haploidní fázi, výjimku tvoří zygota, která je diploidní.

·   Rozmnožování

Pohlavně i nepohlavně.

Zoospora = rejdivý výtrus s bičíky. Uvolněním do vody ze zoospor vzniká nová stélka.

Žabí vlas

Má sifonokladální stélku. Ve vývoji se setkáváme se stejnorodou (izomorfní) rodozměnou, tzn. že gametofyt a sporofyt mají stejný tvar, liší se jen počtem chromozomů v buňkách.

·   Výskyt

V mírně tekoucích a stojatých vodách.

·   Stejnorodá rodozměna žabího vlasu

Porost locikový (Mořský salát, Ulva lactuca)

Kosmopolitní řasa. Má plochou listovitou stélku. V některých zemích se sbírá a pojídá. Ve vývoji se setkáváme se stejnorodou rodozměnou.

5. 1. 4. 3. Třída Spájivky

Řadíme sem jednobuněčné i mnohobuněčné řasy s nevětvenou vláknitou stélkou.

·   Rozmnožování

-    pohlavní rozmnožování: spájení (konjugace)

-    nepohlavní rozmnožování: jednobuněční – dělením, mnohobuněční – fragmentací

Šroubatka (Spirogyra)

sladkovodní řasa s vláknitou stélkou. V každé buňce se nachází 1-2 šroubovitě stočené chloroplasty.

·   Rozmnožování

Spájením. Mezi dvěma vlákny dochází k tvorbě plazmatických můstků, protoplasty obou buněk splynou a vzniká tlustostěnná zygota – zygospóra (spájivý výtrus). Má pevný obal, padá ke dnu, kde přečká zimu. Následným redukčním dělením zygospóry vznikají 4 haploidní buňky, 3 zaniknou a ze zbylé vzniká nové haploidní vlákno.

Jařmatka (Zygnema)

V každé buňce má dva hvězdnicovité chloroplasty.

Mezi spájivky řadíme i jednobuněčné dvojčatkovité řasy = souměrné buněčné kokální stélky rozdělené zářezem na poloviny.

·   Výskyt

Na rašeliništích.

5. 1. 4. 4. Třída Parožnatky

Jedná se o nejvýše organizovanou skupinu řas. Stélka je vzpřímená, pletivná, přeslenitě větvená (připomíná přesličky). Stélka je prostoupena uhličitanem vápenatým.

·   Členění stélky

-    kauloid

-    fyloidy

-    rhizoidy

·   Výskyt

V čisté sladké vodě.